Tak a je to tady, letos poslední zkoušky pro Caisu a i pro náš OMS Liberec. Dnes se o nás staralo bezvadně Myslivecké sdružení Bílá.
Již ráno po probuzení jsem si říkala, že to bude šílené, protože u nás v Chrastavě lilo jako z konve. Říkala jsem si, co to asi udělá s pobarvenou stopou a s pejsky.
Po příjezdu na chatu místního MS bylo velmi veselo a jak se říká “ svině hodně ryly “ 🙂 a tak jsem si říkala, že vše dopadne dobře. Po presentaci a nástupu jsme vyrazili směr les. Naše skupina dělala jako první odložení. Pro Caisu to znamenalo odložení na volno, protože když vydržela bez hnutí na lesních zkouškách, kde se střílelo na dalších disciplínách a všude štěkali pejsci, tak už vydrží naprosto vše. Ve mě sice byla malá dušička a srdce mi poskakovalo jako nikdy. Hlavně ve chvíli, kdy jsem odložila, odešla od Caisy a začalo lejt jako z konve. Ruku na srdce, kdo z nás cvičí odložení psa v dešti. Já vím, když je pes naučen na povel, zůstane vždy. Ale je tam pořád to ALE. Caisa to zvládla na výbornou, za 4 :-). Pak pro nás dvě byl chvilku klid, před námi byli další dva pejsci na následování a stopě. A pak to přišlo. Vůdce vylosoval mé číslo a já se připravovala na šoulačku. Tu jsme zvládly obě v pohodě, i když já jsem se málem utopila ve vyjetých kolejích plných bahna a vody. Po výstřelu se Caisa ani nehnula a já si jí upoutala zpět v klidu na řemen.
A pak už jsme vyrazily na barvu. Caisa opět “ zaklekla do bloků “ a vyrazila směr kopec. Úplně s přehledem jsme došly k loži, Caisa ho označila a já nahlásila. Dále jsme pokračovaly směr kopec a ve mě byla opět malá dušička, proč ta stopa vedla skoro pořád rovně. Ŕíkala jsem si, že už někde musí uhnout. Bez problému jsme došly s Caisou až k srnčeti. Oznámila jsem úspěšný dosled a dostala od rohodčího úlomek .Chvilinku jsme si všichni vydechli a pak nás čekalo vodění na řemeni. Caisa bez problémů následovala mé paty. Po delší době jsem opět přišla na řadu na poslední disciplínu, slídění. Protože Caisa je už “ profesorka “ a slídění jí nedělá žádné problémy, čekala na nás poslední 4.
Na posledních letošních zkouškách jsme s Caisou došli v I.ceně a počtem bodů 124 a VÍTĚZEM ZKOUŠEK. Cena za vítěze byla výborná nadívaná kachýnka, na které jsme si s ostatními pochutnali.
Musím zde ještě jednou poděkovat Simonce Nikliborcové, Martinu Škodovi a Jirkovi Bradáčovi za to, jak mi všichni pomáhali s výcvikem Caisy a za perfektní podporu na zkouškách. Lidi děkuji Vám. 🙂
